ZASD - výborný kreslíř a inovátor, vystudovaný magistr umění, jako první nalepil polystyrénový piece na zeď; v roce 2005 zorganizoval projekt City of names; rozvíjí akční malbu - v seancích s jazzovými hráči maluje do rytmu.
1. Představ se nám a popiš svou graffiti historii. Studoval jsi nějakou uměleckou školu?
Jmenuji se ZASD ONE nebo jenom ZAST. Pocházím z Berlína, kde jsem začal s graffiti v roce 1990, když mi bylo 13. V roce 1994 jsem se stal členem LTX Crew (peace!). Později na to jsem potkal Akima, začali jsme dělat spolu a různě jsme experimentovali, ve snaze graffiti nějak inovovat. Vynalezli jsme JAZZSTYLECORNER. Součástí našich experimentů bylo písmena roztancovat, postavit je do 3D nebo improvizovat, ale v celku freestylem a jenom s jedním obrysem. Od roku 2000 jsem začal vyrábět 3D modely pieců, v roce 2002 jsem udělal v ulicích Berlína svůj první reálný 3D piece z polystyrenu a přilepil ho lepidlem ke stěně. Pojmenoval jsem to 3D Bombing. Ano, studoval jsem sochu na berlínské akademii.
2. Mimo tvé 3D piecy taky skvěle kreslíš. Děláš freestyle setkání s muzikanty, při čemž vzájemně improvizujete podle čar a tónů. Jaký je vztah mezi 2D a 3D formou?
Čára je jako něco, co se najednou rozhoří, propojuje mě to s prostorem. Je v tom schovaná šifra nebo zhmotněná informace, jednoduchý materiál slouží jako kód. „Kreslení čáry je jako psaní čáry“, i když nepíšu písmena, je to jako čas, směr. Pohrávání si s linií se všemi možnými pauzami, tečkami a pohybem mě osvobozuje a dostává mě to do míst, o kterých jsem ani nikdy logicky neuvažoval. Jak mi jednou napsal Akut z Berlína, „psaní čáry je srovnatelné s jízdou na lince“, buď na ní jedeš, nebo ji ztratíš. Pro mě 3D znamená oblast neviditelných, ale představitelných vazeb mezi objekty nebo jednotkami, nebo objekty, které můžu vidět, dotknout se jich. Nemůžu od sebe oddělovat věci, které k sobě patří. Takže když sestavuji slova nebo jména třeba v městských zástavbách, vždycky souvisí se spoustou detailů v okolí. Vždycky mě to překvapuje a rozesmívá mě, že to nedokážu kontrolovat. Nejde určit události, které piece ve měste obklopují, v tom je jejich síla.
3. Děláš rozdílné projekty. Největší byl asi City of names v roce 2005 v Berlíně. Popiš nám ten nápad a jak to celé dopadlo.
City of names byl skupinový projekt, jehož myšlenkou bylo, že si writeři vytvoří dočasné město, které bude veřejnosti otevřené 24 hodin denně. Bylo pozváno 30 lidí z celého světa, aby si postavili vlastní domečky. Někteří udělali dům ve tvaru jejich jména ve 3D, takže jsi mohl stát v jejich jméně, někteří stavěli domky, kterými se prezentovali sami nebo jejich crew, další zase zkoušeli alternativní architekturu. Rozdíl mezi běžnou graffiťáckou prací byl v tom, že normálně maluješ na dům někoho, koho neznáš a který ti nepatří. V City of names ty domy patřily writerům, kteří byli vlastními architekty. Dodávalo nám to svobodu i velký střet zájmů zároveň: jak se vypořádat s majetkem ve veřejném prostoru? Někteří tvrdili, že venkovní část jejich domu je veřejná, další že i do vnitřní části domu můžou ostatní a někteří zas nechtěli, aby jim kdokoliv jiný na dům cokoliv maloval! O City of names mám spoustu historek… Tak alespoň jedna: měli jsme vlastní vlakový systém!
4. Zast Real Estate je tvoje nově založená společnost?
Zast Real Estate zmapovává tvoje město a nabízí neomezený výběr prostoru. Co bys chtěl udělat? Tiskneme katalogy pro usnadnění orientace na trhu prostoru v ulicích, můžeš si zarezervovat poradenskou službu, odhady nemovitostí, sbírat návrhy na řešení jednotlivých míst, nabízíme praktickou pomoc naším klientům, kteří chtějí realizovat zásah do městské zástavby na základě vlastního povolení. To není vtip. Brzy otevřeme Zast Real Estate Center s modely míst v životní velikosti, abychom vyzkoušeli samotný zásah před vlastní realizací.
5. V Praze jsi byl už mockrát. Jaký synonym pro Prahu tě napadne?
Když řekneš Praha, já říkám magie.
6. A máš už nějakou představu o tom, co tu v srpnu uděláš?
