APA - ve svých projektech naráží na sociální a společenská témata, někdy si vystačí s nápisem nasprejovaným na zeď nebo plakátem, ale pouští se i do prostorových instalací v krajině.
APA collective tvoří Akay, Made a Kidpele ze Stockholmu. Slovo „apa“ znamená ve švédštině opice, ale jinak to neznamená nic. Říkáme si tak, když společně pracujeme na nějakém projektu. Takže, když po nás někdo chce, abychom o sobě něco málo řekli, můžeme mu napovídat nesmysly a maskovat se naší trojčlennou skupinou, místo abychom vysvětlovali, kdo jsme a přiznávali to, co jsme udělali nebo prozrazovali, co si každý z nás myslí. To nám zjednodušuje situaci, nicméně ji činí složitější pro ostatní. Sorry.
2. Jaký si myslíte, že je hlavní rozdíl mezi graffiti a street artem?
Možná jiné nástroje? Graffiti a street art jsou vytvářeny v podstatě na stejných místech – venku, kde je každý může vidět -, ale mají tendenci být definovány podle užitých nástrojů; spreje a fixy vs. nálepky, cedule a šablony. Zkoušíme testovat rozdílné nástroje na stejných místech, zkoumáme možnosti veřejných prostor. Lidé jsou zvyklí říkat tomu street art, ale tím si nejsme úplně jisti.
3. Odkud získáváte materiál na vaše projekty?
Akay je metař a profesionální obluzovač, když potřebujeme něco velkého, buď to najde, nebo se hezky zeptá a lidi mu to dají. Made je lstivá bestie (sneaky motherfucker), která nic neřeší, bere všechno, co není přišroubované – a pokud je, tak to odšroubuje. Kidpele tolik nezajímá rukodělné záležitosti; všechen materiál, který na projekty přináší, prostě odněkud vezme.
4. Vaším novým projektem je psát věty na rozmanitá místa. Jaká je souvislost mezi jejich významem a umístěním v prostoru?
Smyslem projektu Private Thoughts (Soukromé myšlenky) je místo samotné. Ryjeme, tesáme a vyřezáváme texty na části veřejného majetku. Slova jsou jako pomníky každodenním myšlenkám, neslouží jen k tomu, vzpomenout si na mrtvé a války, ke kterým odkazují oficiální umělecká díla, ale připomenout si prchavé momenty, které spoluutvářejí každodenní život ve městě. Kidpele si ráda představuje, že lidské city zanechávají jizvy na místech, kde lidé byli. Akay a Made zase na místech, kde byli, rádi nechávají permanentní graffiti.
5. Jeden kamarád mi o tobě, Akay, vyprávěl příběh. Prý tě chytili, když jsi psal velký nápis ve sněhu. A ten policista se tě zeptal: „Já tomu nerozumím. Je vám skoro čtyřicet. Jsou skoro tři hodiny ráno, vy nemusíte ráno vstávat do práce?“ A ty jsi odpověděl něco v tom smyslu, že „…čas letí, když se dobře bavíš…“ Je to pravda?
Jo, v podstatě je to pravda.
6. Byli jste někdy předtím v Praze?
Made a Akay už v Praze byli. Made miluje Prahu, je to jeho nejoblíbenější město. Akay má rád Prahu taky, ale nejraději má Stockholm, což je dost divný, protože Stockholm je super nudný, jenže Akay si myslí, že je inspirativní. Kidpele v Praze ještě nebyla, ale je to město, které vždycky chtěla vidět, což už znamená dost, protože nesnáší cestování a vůbec dělat cokoli zábavného. Představuje si, že je město šedivé, možná, jestli se rozhodne jet, naplní svou představu barvou, ale ve skrytu bude zklamaná. Šedá je dobrá barva.
