LOOMIT - Graffiti legenda a fanatik, který objel skoro všechny zdi světa. Velké muraly jsou jeho specialitou. A říká se, že když maluješ s ním, musíš sebou hodit jinak ti nezbude místo … když se maluje, tak se maluje.
1. Jméno Loomit snad ani není třeba představovat. Ale stejně, řekni nám něco o sobě a tvé dlouhé kariéře ve světě graffiti.
Měl jsem velké štěstí na spolužáka, jeho sestra jela na výměnný studijní pobyt roku 1983 do New Yorku a navíc měla ráda černou muziku i kulturu. On mi o tom vyprávěl a protože jsem si skicoval a maloval už od dětství, nejvíc se mi líbila ta část vyprávění o posprejovaných metrech. Tak jsem si to vyzkoušel a propadnul jsem tomu. Stal se z toho skvělý prostředek, jak vidět svět a potkat se se spoustou šikovných lidí.
2. Máš malby všude po světě, děláš je na velké stěny, plátna i komerční obrazy. Co tě z toho baví nejvíc?
Nástěnná malba, když ji se mnou dělají zajímaví umělci.
3. Tvůj styl je o iluzi prostoru a perspektivy. Zkusil jsi někdy nějaký objekt postavit nebo jenom rád maluješ?
Já to jen tak maluju. Jedinou věc, kterou jsem kdy zkoušel, bylo s vlněným provazem na silonové šňůře.
4. Pamatuješ začátky graffiti v Evropě a zároveň jsi pořád aktivní a plný nadšení. Pozoruješ v tomhle odvětví za posledních dvacet let nějaké změny?
Lidi mají pořád dvě ruce a jednu hlavu, ale celý svět kolem se hodně změnil. Jen si představ, nebyly žádné mobily, internet, časopisy. Lidi hodně cestovali, hledali piecy po městech, kde nikdy předtím nebyli a nejtěžší bylo najít writery, kteří je vytvořili. Dneska je to jenom otázka kliknutí, ale o to těžší je najít si mezi tím narůstajícím počtem umělců vlastní cestu.
5. Jestli se nepletu, v Praze jsi ještě nebyl. Co o našem městě víš? Co bys tu chtěl dělat mimo malování?
V Praze jsem byl, když mi bylo 6, ale máš pravdu, to se nepočítá, sotva si to pamatuju. Od té doby se z Prahy stalo jedno z nejkrásnějších měst v Evropě, chtěl bych si ho projít klasickou prohlídkou a taky projet na svém kole.
