VIA GRAFIK - kde je hranice mezi prací a zábavou, mezi užitou grafikou a uměním? Člověk většinou tu nejlepší práci dělá sám pro sebe.








VIA GRAFIK - rozhovor
©namesfest.net



1. Viagrafik se skládá z šesti lidí. Mužete vaší crew představit?

Via Grafik se založilo jako graffiti crew a umělecký kolektiv v roce 1998. Od roku 2002 Via Grafik funguje i jako profesionální studio designu a užité grafiky. Skupina se dneska skládá z: Till Heim (SIGN), André Nossek (mnwrks/slave), Leo Volland (BOE), Lars Herzig, Tim Bollinger (G13), Robert Schwartz (N6).

2. Kromě grafického designu malujete taky zdi a stavíte i objekty. Není to složité, organizovat práci pro tolik lidí?

Ne, celá skupina pracuje pod jménem Via Grafik. V kanceláři sedí každý den 3 kluci a ostatní pracují na volné noze pro Via Grafik a zároveň i jiné agentury. Každopádně není jednoduché najít dost práce, která by člověku umožňovala dělat jen jak by si představoval. Musíme pracovat i na věcech, které nejsou tak motivující a ani nestojí za to, aby se ukazovali. Samozřejmě je stále náš cíl tuhle situaci změnit.

3. Měli jste někdy nějakou vysněnou zakázku, kde byste byli totálně svobodní a kde jste hrdí na konečný výsledek?

Ano, už jsme měli možnost mít celkem ideální podmínky. Například jsme udělali video pro Obuvnickou značku nebo jsme designovali několik pokojů Hotelu v Kopenhagenu. Taky jsme vytvořili pár různých scén pro televizi nebo divadlo ve Wiesbadenu. Ale není to standartní, většinou tu nejlepší práci dělá člověk pro sebe. Jako designér musí člověk reagovat na spoustu nároků, to je součást profese. Jako umělec pracuješ na vlastních tématech, které se zdají samozřejmě zajímavější, ale je docela těžké z toho žít. Via Grafik je o zápasu umožnit v naší práci co nejvíc svobody, jak je to jen možné.

4. Pocházíte z Wiesbadenu. Ve městě, kde se pořádá Meeting of styles. Pamatujete nějaké problémy, když do města přijelo najednou takové množství writerů z celého světa?

Samozřejmě. Pamatuji se, bylo to někdy kolem roku 2000, když se strhla vlna výtržností a policie musela tvrdě zasahovat, aby dostala bandu stupidních writerů pod kontrolu. Manuel Gerullis, organizátor, měl problémy se soudy rok co rok, protože někteří writeři neměli dost respektu pro jeho velkou zodpovědnost, aby se mohla tahle akce uskutečnit. Mimochodem, Meeting ve Wiesbadenu stále existuje. Ačkoliv se Schlachthof (stará fabrika) skládá už jen ze smutných zbytků. Konání se přesunulo na druhý konec města pod most, každý rok přjede pár lidí, aby tohle hnutí oslavili.

5. Byli jste v už Praze? Co byste tu chtěli vidět?

Někteří z nás v Praze už byli. Já osobně jsem tu byl někdy v '92 nebo '93 na jeden týden s mojí školou. Pamatuji se, že jsme se měli báječně a centrum města bylo klidné a krásné. Jsem zvědav jestli to bude vypadat pořád stejně po skoro 20-ti letech kapitalismu.



Odkazy:
http://www.vgrfk.com